HAVLÍČEK - BOROVSKÝ, Karel: O CÍRKVI.
Ilustrace a iniciály Petr Pištělka. Tisk vojenská litografie.
Jekatěrinburg, Informačně - osvětový odbor M. V., 1919.
8°, 42 str. Vazba dobová celoplátěná. Dekorativní popis a dvě viněty na hřbetu. Dekorativní popis v ozdobném rámci na přední desce. Slepotisk, zlacení. Červená horní ořízka.
Modrý a zlacený litografický tisk, 39 iniciál. Všechny strany v dekorativním orámování. - Za přední předsádkou tužkou přípis azbukou a latinkou: "Jekatěrinburg 7. 2. 1919". - Vazba a knižní blok téměř intaktní. - Sběratelský stav.
<ID:BIB67047> Cena: 2800,- Kč

Petr Pištělka (14. červenec 1887, Švábenice, Rakousko-Uhersko - 22. červenec 1963, Švábenice, Československo)
Malíř, grafik, ilustrátor, ...
Studia: Akademie výtvarných umění, Praha, prof. Hanuš Schwaiger, Maximilián Pirner a Vlaho Bukovac.
Vybrané členství: Sdružení výtvarných umělců moravských
Vybrané zastoupení ve sbírkách: Památník odboje, Praha
Vybrané výstavy: 1928, Československé výtvarné umění 1918 - 1928, Brno; 2008, Pole tvůrčí a válečná, Místodržitelský palác, Brno.
Vybraná literatura: 1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),Výtvarné centrum Chagall, Ostrava; 2003 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2003 (XI. Pau - Pop), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava.

Petr Pištělka - legionář
Jako voják 8. pěšího pluku v Brně dezertoval v červnu 1916 na východní válečné frontě do ruského zajetí. V zajateckém táboře strávil asi jeden rok. V srpnu 1917 vstoupil do československých legií. V polovině srpna 1918 byl odvelen do Jekatěrinburgu, kde sídlil vzdělávací odbor Národní rady. Zde se podílel, společně s Josefem Koudelkou (1877-1960), na vydání Bezručových Slezských písní. Kniha měla mezi legionáři velký ohlas, proto následovaly Epigramy Karla Havlíčka Borovského.

Českoslovenští legionáři v Jekatěrinburgu
V červenci 1918 zde byl bolševiky popraven car Mikuláš II. s rodinou. Několik dnů poté bylo město dobyto československými legionáři. Po dobu jednoho roku se stal Jekatěrinburg důležitým centrem československých vojsk. Sídlilo zde velitelství Sibiřské armády, konzulát, pobočka Československé národní rady, byly zde vybudovány československé nemocnice, ...